​

Evropská vzájemná právní pomoce 

​

Evropská úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech, podepsaná ve Štrasburku dne 20. dubna 1959 v rámci Rady Evropy, stanoví, že smluvní státy si navzájem poskytují co nejširší možnou právní pomoc v trestních věcech za účelem vyšetřování a posuzování trestných činů. za optimálních podmínek. Francie a Švýcarsko se podle článku 26 úmluvy uchýlily k bilaterální dohodě.    

​

Text platný ve 32 zemích se týká především žádostí o právní pomoc, které jsou nejběžnějším prostředkem vzájemné právní pomoci. Ty jsou definovány jako „úkoly, které orgán odpovědný za funkce instrukcí zadává jinému orgánu, aby provedl určité činy informací, které sám nechce nebo nemůže splnit“. Úmluva tak upřesňuje (článek 3), že dožádaný stát se zavazuje „vykonat ve formách stanovených jeho právními předpisy žádosti o právní pomoc týkající se trestního případu, které mu budou adresovány soudními orgány stěžovatele a jejichž účelem je provádět vyšetřování nebo sdělovat exponáty, soubory nebo dokumenty." 

​

Článek 5 Úmluvy však opravňuje kterýkoli smluvní stát, aby si za určitých podmínek vyhradil právo na provedení žádostí za účelem prohlídky nebo zabavení předmětů. 

Obsah dohody zahrnuje i další formy vzájemné pomoci: 

- doručování právních dokumentů - zejména výpisů z rejstříku trestů v rámci trestního řízení; 

- doručování procesních písemností nebo soudních rozhodnutí nebo vzájemná pomoc ohledně dostavení se svědků, znalců a obviněných osob; 

- výpověď pro účely trestního stíhání zavedená článkem 21 Úmluvy, která umožňuje státu požádat jiný smluvní stát o zahájení řízení proti osobě, která by poté, co se dopustila trestného činu v dožadující zemi, uchýlila do dožádané země ze kterého by nemohl být vydán, pokud by byl např. státním příslušníkem tohoto státu.

 

Článek 15 úmluvy (hlava V) rovněž uvádí, že žádosti o právní pomoc jsou zasílány z ministerstva spravedlnosti ministerstvu spravedlnosti, s výjimkou naléhavých případů, kdy mohou být žádosti podány přímo od justičního orgánu k soudu._cc781905- 5cde-3194-bb3b-136bad5cf58d_

Konečně, každé odmítnutí poskytnout pomoc musí být odůvodněno (článek 19).

 

 

Žádosti se podávají písemně, předávají a vyřizují přímo vnitrostátní soudní orgány. 

Žádosti o dočasné předání nebo průvoz zadržených osob a předávání oznámení o odsouzení musí projít ústředními orgány zemí Unie. 

​

V naléhavých případech lze žádosti podat prostřednictvím Interpolu nebo jakékoli jiné příslušné organizace podle pravidel Smlouvy o Evropské unii. 

 

Země Unie, od níž se žádá o pomoc (žádaná země), musí splnit formality a postupy uvedené zemí Unie, která žádost podala (žádající země), a provést ji co nejdříve, přičemž je třeba vzít v úvahu termíny uvedené co nejlépe. 

 

Pokud jde o procesní písemnosti, země Unie zasílají přímo poštou osobám, které se nacházejí na území jiné země Unie, písemnosti, které jsou jim určeny. V některých případech jsou za zaslání těchto dokumentů odpovědné příslušné orgány dožádané země. 

 

Justiční orgán nebo ústřední orgán v zemi Unie může navázat přímý kontakt s policejním nebo celním orgánem jiné země Unie, nebo v případě žádostí o vzájemnou pomoc týkající se řízení se správním orgánem jiné země Unie. země EU.

  Země Unie mohou spontánně sdílet informace týkající se trestně postižitelných činů a správních deliktů, za jejichž postih nebo zacházení odpovídá přijímající orgán._cc781905-5cde-3194-bb3b-136d_bad5

 

Specifické formy vzájemné pomoci

• Odcizené předměty nalezené v jiné zemi Unie jsou dány k dispozici žádající zemi za účelem jejich navrácení jejich majiteli. 

• Osoba zadržená na území žádající země může být se souhlasem úřadů dočasně převezena do země, kde probíhá vyšetřování. Vyžaduje-li to některá ze zemí, nezbytnou podmínkou pro její předání bude souhlas dotyčné osoby. 

• Soudní orgány jiné země EU mohou vyslechnout svědka nebo znalce prostřednictvím videokonference, pokud to není v rozporu se základními zásadami dožádané země a pokud s tím souhlasí všechny zúčastněné strany._cc781905-5cde -3194-bb3b-136bad5cf58d_

• Kontrolované dodávky jsou povoleny na území jiné země EU v rámci vyšetřování trestných činů, které mohou vést k vydání.

• Dvě nebo více zemí mohou zřídit společný vyšetřovací tým pro konkrétní účel a na omezenou dobu na základě společné dohody uzavřené mezi nimi

• Vyšetřování mohou také provádět agenti jednající pod tajnou nebo fiktivní identitou za předpokladu, že dodržují vnitrostátní právní předpisy a postupy. 

• Telekomunikace mohou být odposlouchávány na žádost příslušného orgánu jiné země Unie, který je k tomu určen v této zemi Unie.